Jen jsem oči otevřel, myšlenky v hlavě mě přepadli,
co kdy a kde a proč vlastně bych měl hned vstávat a ne tady vylehávat.
Mozku radost nemám kazit a tělem rychle do pohybu se snažit tlačit.
Jenže tělo zničené hýbat se ne a ne.
Tak se vlastně ne moc rychle posadím do mojí židle.
A napíši jen pár řádků,
než se pohnu do dalších denních činností,
možná seznám dnes i nějaké radosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat